Zaměstnanci exekutora

120/2001 Sb.

Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti

Díl 3

Zaměstnanci exekutora

Exekutorský koncipient

§ 19

(1) Exekutorský koncipient (dále jen ,,koncipient“) je zaměstnanec exekutora zapsaný do seznamu koncipientů.

(2) Seznam koncipientů vede Komora.

§ 20

(1) Komora zapíše do seznamu koncipientů na návrh exekutora občana České republiky, který

a) má plnou způsobilost k právním úkonům,
b) získal úplné vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice,
c) je bezúhonný,
d) je v pracovním poměru u exekutora.

(2) Zápis do seznamu koncipientů vykoná Komora do 1 měsíce ode dne doručení návrhu exekutora. Provedení zápisu, jakož i odmítnutí provedení zápisu oznámí Komora koncipientovi a exekutorovi, u kterého je koncipient v pracovním poměru.

(3) Ten, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu koncipientů, a s jeho souhlasem i exekutor, u kterého je ten, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu koncipientů, v pracovním poměru, má právo domáhat se provedení zápisu návrhem u soudu. Nepodá-li kterákoli z uvedených osob žalobu do 2 měsíců od doručení oznámení Komory o odmítnutí provedení zápisu, nejpozději však do 6 měsíců od doručení návrhu na zápis do seznamu koncipientů Komoře, právo na provedení zápisu toho, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu koncipientů, zaniká.

§ 21

(1) Exekutor může koncipienta písemně zmocnit k vykonání jednotlivých úkonů, které jsou předmětem exekuční činnosti nebo další činnosti.

(2) Exekutor však nemůže zmocnit koncipienta k vydání exekučního příkazu. Koncipient nemůže vykonat dražbu ani exekuci k uspokojení nepeněžitého plnění.

§ 22

(1) Komora vyškrtne ze seznamu koncipientů toho,

a) kdo zemřel a nebo kdo byl prohlášen za mrtvého,
b) kdo pozbyl státní občanství České republiky,
c) kdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena,
d) kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s exekuční činností, e) kdo písemně požádal Komoru o vyškrtnutí z tohoto seznamu,
f) komu skončil pracovní poměr u exekutora,
g) kdo byl zapsán do seznamu exekutorských kandidátů.

(2) Vyškrtnutí ze seznamu koncipientů oznámí Komora koncipientovi a exekutorovi, u kterého je a nebo byl koncipient v pracovním poměru.

(3) Ten, kdo byl ze seznamu koncipientů vyškrtnut, a s jeho souhlasem i exekutor, u kterého je ten, kdo byl ze seznamu koncipientů vyškrtnut, v pracovním poměru, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu. Nepodá-li kterákoli z uvedených osob žalobu do 2 měsíců od doručení oznámení Komory o vyškrtnutí ze seznamu koncipientů, právo na ochranu toho, kdo byl vyškrtnut ze seznamu koncipientů, zaniká.

Exekutorský kandidát

§ 23

(1) Exekutorský kandidát (dále jen ,,kandidát“) je zaměstnanec exekutora zapsaný do seznamu exekutorských kandidátů.

(2) Seznam kandidátů vede Komora.

§ 24

(1) Komora na základě písemné žádosti koncipienta zapíše do seznamu kandidátů toho, kdo

a) je ke dni zápisu zapsán v seznamu koncipientů a u koho nenastal důvod k jeho vyškrtnutí podle § 22 odst. 1 písm. a) až f),
b) vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxi,
c) složil exekutorskou zkoušku.

(2) Složení exekutorské zkoušky se musí umožnit každému, kdo splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) a b).

(3) Zápis podle odstavce 1 provede Komora do 1 měsíce ode dne doručení žádosti. Provedení zápisu oznámí Komora kandidátovi a exekutorovi, u kterého je kandidát v pracovním poměru.

(4) Ten, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu kandidátů, a s jeho souhlasem i exekutor, u kterého je ten, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu kandidátů, v pracovním poměru, má právo domáhat se provedení zápisu do seznamu kandidátů návrhem u soudu. Nepodá-li kterákoli z uvedených osob žalobu do 2 měsíců od doručení oznámení Komory o odmítnutí provedení zápisu do seznamu kandidátů, nejpozději však do 6 měsíců od doručení návrhu na zápis do seznamu kandidátů Komoře, právo na provedení zápisu toho, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu kandidátů, zaniká.

§ 25

Exekutor může kandidáta písemně zmocnit k provedení jednotlivých úkonů, které jsou předmětem exekuční nebo další činnosti. Exekutor však nemůže zmocnit kandidáta k vydání exekučního příkazu, jestliže exekutor neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou tímto kandidátem v souvislosti s exekuční činností podle tohoto zákona.

§ 26

(1) Komora vyškrtne kandidáta ze seznamu kandidátů z důvodů uvedených v § 22 odst. 1 písm. a) až f).

(2) Vyškrtnutí oznámí kandidátovi a exekutorovi, u kterého je a nebo byl kandidát v pracovním poměru.

(3) Ten, kdo byl ze seznamu kandidátů vyškrtnut, a s jeho souhlasem i exekutor, u kterého je ten, kdo byl ze seznamu kandidátů vyškrtnut, v pracovním poměru, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu. Nepodá-li kterákoli z uvedených osob žalobu do 2 měsíců od doručení oznámení Komory o vyškrtnutí ze seznamu kandidátů, právo na ochranu toho, kdo byl vyškrtnut ze seznamu kandidátů, zaniká.

§ 27

Další zaměstnanci exekutora

(1) Exekutor může zaměstnávat v pracovním poměru další zaměstnance.

(2) Exekutor může pověřit tyto zaměstnance vykonáním jednoduchých úkonů, které souvisí s exekuční činností nebo další činností.

 

O exekucích mají rozhodovat přímo exekutoři

Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) by měli o uvalení exekuce rozhodovat přímo exekutoři a nikoliv soudy na základě žaloby podané věřitelem.

Cílem ministerstva spravedlnosti je odlehčit agendě soudů, aby se tak mohli zaměřit na komplikované případy. Nepomýšlí se však přitom na lidi, kteří se budou muset před neoprávněnými exekucemi bránit vylučovacími žalobami u soudů. Navíc náklady na soudní řízení nakonec zaplatí postižení občané, a to i když spor vyhrají.

To se však veřejnosti nelíbí a lidé se obávají nastolení diktátorských metod pod hlavičkou exekutorských úřadů. Podle mluvčí ministerstva spravedlnosti nejsou obavy na místě. Bude-li soudům odňata pravomoc rozhodovat o nařízení exekuce, neznamená to, že nebudou moci vstupovat do exekučního řízení. Zůstanou důležitým obranných mechanismem proti eventuální svévoli exekutora.

U rozhodčích nálezů, notářských a exekutorských zápisů a zahraničních exekučních titulů bude muset oprávněný (věřitel) žádat soud i nadále o potvrzení, že je takový titul vykonatelný v ČR. Bez takového potvrzení nebude moci exekutor exekuci vést.

Zdroj: Novinky

MÁŠ DLUHY, MÁM DLUHY, VŠICHNI MÁME DLUHY !!!

Ale co když už nemám na splácení?

Je více možností, jak tuto situaci řešit:

1. Varianta nechat to tak, ono to nějak dopadne.

To je ta nejhorší varianta. Před dluhy se neschováte. Končí to exekucí všeho, co vlastníte a z malého dluhu je několikanásobně vyšší. Jeden příklad za všechny. Pan Novák nezaplatil 10 pokut za jízdu načerno v MHD (10 x 700,- korun). Za tři roky ho našel exekutor a dluh byl cca 240 000,- korun a potom přišel k nám, ať mu pomůžeme. Pomohli jsme, ale bylo to náročné a těžké.

2. Varianta je „Vybíjet klín klínem“.

Půjčovat si na zaplacení jiných půjček je sebevražda. Máme plné kanceláře lidí, kteří se mysleli, že to zvládnou a se zlou se potázali. Ale i těmto lidem umíme pomoct.

3. Varianta, je vyrazit do bank a dohodnout si snížení splátek.

Banky posílají svým klientům dopisy, e-maily a sms zprávy: „Pokud se dostanete do prodlení ze splátek, s důvěrou se obraťte na pracovníky banky, dohodnou Vám snížení atd.“ Pokud jste už v prodlení se splátkami tak nepochodíte, nebo Vám nabídnou takovou splátku, která stejně nic neřeší. Většina lidí, kterým pomáháme (je jich 9 412) si to vyzkoušela na vlastní kůži. V našich kancelářích potom barvitě popisují, jak dopadli.

4. Varianta je oddlužení soudní cestou.

Je to státem posvěcená metoda, jak člověka dostat z problémů, ale má spousty úskalí. Musíte mít pravidelný příjem. Musíte mít na to, abyste do pěti let zaplatili alespoň 30% svých dluhů i s úroky. Musí všichni, komu dlužíte s tím souhlasit atd. Je to život na hranici bídy na pět let. Položte si otázku: „Máte jistotu, že budete mít pět let práci?“ Nebo: „Co když se něco stane a Vy nebudete moct splácet?“ Odpověď je: Jste na tom ještě hůř než před podáním návrhu na oddlužení. Co když Vám soud návrh neschválí. Jste v bankrotu. Existuje dluhová poradna, kde Vám poradí zdarma.

5. Varianta je svěřit své dluhy odborníkům – certifikovaným správcům dluhů.

Již čtyři roky realizují novou metodu jak dostat lidi z dluhové spirály zpět do normálního stavu. Metoda se jmenuje „správa dluhů“. Nezaplatí za Vás všechny dluhy jednorázově, ale vezmou je do správy. Postaví se na vaší stranu a začnou za vás jednat s věřiteli a spravovat vaše dluhy až do úplného splacení. Společnost se jmenuje SPRÁVCE DLUHŮ s.r.o. (www.spravcedluhu.cz). Je to cesta, kterou vedeme lidi už čtyři roky a úspěšně. Jen je třeba přijít a svěřit nám Vaše problémy. Prozkoumáme oprávněnost nároků věřitelů, rozhodčích doložek a jiných. Napadneme jejich oprávněnost, pokud zjistíme pochybení ze strany věřitele. Přerozdělujeme Vaše splátky podle zákona o zvýhodnění věřitele. O všem jste informováni v informačním systému, který je na internetu. Máme celorepublikovou síť certifikovaných správců, kteří jsou kovaní v problematice dluhů občanů a pomůžou i Vám.

Že nevíte, kde správce hledat?

Pokud máte internet, stačí vyplnit žádost na www.oddluzeniliberec.cz, nebo pošlete SMS zprávu ve tvaru: „příjmení jméno PSČ číslo mobilu“ na telefonní číslo 725 048 844. Příklad: Novak Jan 13000 777888999. Obratem Vás zařadíme do databáze a během 24 hodin se Vám ozve Oblastní správce dluhů z vašeho regionu a začíná řešit Vaší situaci.

Spory mezi exekutory

I přesto že počet dlužníků a exekucí neustále stoupá, exekutoři mezi sebou bojují a navzájem si konkurují. Malí exekutoři se tak obávají o svojí působnost a mluví i o neférové soutěži. Druhá skupina (velké úřady) exekutorů tak oponuje, že se jedná o neschopnost dobře vymáhat dluhy a získat si tak „zákazníky“.

Proto někteří volají po rovnoměrnějším rozdělení práce, což by mělo zajistit zavedení teritoriálního principu, tedy omezení působnosti exekučních úřadů po celé republice. Soud by věřiteli určil exekutora na základě toho, kde má neplatič trvalé bydliště. Pak si ale subjekty jako banky nebudou moci vybrat schopného exekutora, to může mít za následek zdražení finančních produktů.

Odpůrci navrhovaného systému varují, že by měl hlavně dopad na věřitele. Tedy ty, jimž jiní dluží. Kdežto stoupenci změny varují, že právě věřitelé budou časem poškozeni, pokud se brzy něco nezmění a velké exekutorské úřady budou i nadále růst. Upozorňují, že zmizí-li malí exekutoři z trhu a zůstane jen několik velkých úřadů, doplatí na to právě věřitelé. K dlužníkům se totiž nebude přistupovat individuálně, a tím klesne efektivita vymáhání.

Více se dočtete na Novinkách nebo ve zprávách iDnes.

Náklady exekuce a náklady oprávněného

Zákon 120/2001 Sb.

Náklady exekuce a náklady oprávněného

Hlava VI

§ 87

(1) Náklady exekuce jsou odměna exekutora, náhrada paušálně určených či účelně vynaložených hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při provádění exekuce, náhrada za doručení písemností, odměna a náhrada nákladů správce podniku, a je-li exekutor nebo správce podniku plátcem daně z přidané hodnoty, je nákladem exekuce rovněž příslušná daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu (dále jen „náklady exekuce“).

(2) Oprávněný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k vymáhání nároku (dále jen „náklady oprávněného“). Náklady oprávněného hradí oprávněnému povinný.

(3) Náklady exekuce hradí exekutorovi povinný.

(4) Náklady exekuce a náklady oprávněného vymůže exekutor na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce, a to některým ze způsobů určených v exekučním příkazu k provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky.

§ 88

(1) Náklady exekuce a náklady oprávněného určuje exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce, který doručí oprávněnému a povinnému.

(2) Příkaz k úhradě nákladů exekuce obsahuje

a) označení exekučního soudu, který pověřil exekutora provedením exekuce,

b) označení exekutora, který je pověřen provedením exekuce,

c) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila,

d) označení oprávněného a povinného,

e) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena,

f) stanovení povinnosti k náhradě nákladů, včetně jejich vyčíslení a odůvodnění,

g) výši zaplacené zálohy a její vyúčtování,

h) datum a podpis exekutora a poučení o námitkách.

(3) Účastník řízení může podat u exekutora proti příkazu námitky do 8 dnů od doručení. Pokud exekutor v plném rozsahu námitkám nevyhoví, postoupí je bez zbytečného odkladu soudu (§ 45), který o námitkách rozhodne do 15 dnů. Případné vyjádření k námitkám adresované soudu exekutor doručí také tomu, kdo námitky podal.

(4) Rozhodnutí soudu o námitkách se doručí oprávněnému, povinnému a exekutorovi. Proti rozhodnutí soudu o námitkách není přípustný opravný prostředek.

§ 89

Dojde-li k zastavení exekuce, hradí náklady exekuce a náklady účastníků ten, který zastavení zavinil. V případě zastavení exekuce pro nemajetnost povinného hradí paušálně určené či účelně vynaložené výdaje exekutorovi oprávněný. Pro případ zastavení exekuce pro nemajetnost povinného si může oprávněný s exekutorem předem sjednat výši účelně vynaložených výdajů.