Anti Exekutor

I přesto že počet dlužníků a exekucí neustále stoupá, exekutoři mezi sebou bojují a navzájem si konkurují. Malí exekutoři se tak obávají o svojí působnost a mluví i o neférové soutěži. Druhá skupina (velké úřady) exekutorů tak oponuje, že se jedná o neschopnost dobře vymáhat dluhy a získat si tak „zákazníky“.

Proto někteří volají po rovnoměrnějším rozdělení práce, což by mělo zajistit zavedení teritoriálního principu, tedy omezení působnosti exekučních úřadů po celé republice. Soud by věřiteli určil exekutora na základě toho, kde má neplatič trvalé bydliště. Pak si ale subjekty jako banky nebudou moci vybrat schopného exekutora, to může mít za následek zdražení finančních produktů.

Odpůrci navrhovaného systému varují, že by měl hlavně dopad na věřitele. Tedy ty, jimž jiní dluží. Kdežto stoupenci změny varují, že právě věřitelé budou časem poškozeni, pokud se brzy něco nezmění a velké exekutorské úřady budou i nadále růst. Upozorňují, že zmizí-li malí exekutoři z trhu a zůstane jen několik velkých úřadů, doplatí na to právě věřitelé. K dlužníkům se totiž nebude přistupovat individuálně, a tím klesne efektivita vymáhání.

Více se dočtete na Novinkách nebo ve zprávách iDnes.

Zpráva publikována: Aktuality, Zprávy by Katka Bez komentářů »

Zákon 120/2001 Sb.

Náklady exekuce a náklady oprávněného

Hlava VI

§ 87

(1) Náklady exekuce jsou odměna exekutora, náhrada paušálně určených či účelně vynaložených hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při provádění exekuce, náhrada za doručení písemností, odměna a náhrada nákladů správce podniku, a je-li exekutor nebo správce podniku plátcem daně z přidané hodnoty, je nákladem exekuce rovněž příslušná daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu (dále jen „náklady exekuce“).

(2) Oprávněný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k vymáhání nároku (dále jen „náklady oprávněného“). Náklady oprávněného hradí oprávněnému povinný.

(3) Náklady exekuce hradí exekutorovi povinný.

(4) Náklady exekuce a náklady oprávněného vymůže exekutor na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce, a to některým ze způsobů určených v exekučním příkazu k provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky.

§ 88

(1) Náklady exekuce a náklady oprávněného určuje exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce, který doručí oprávněnému a povinnému.

(2) Příkaz k úhradě nákladů exekuce obsahuje

a) označení exekučního soudu, který pověřil exekutora provedením exekuce,

b) označení exekutora, který je pověřen provedením exekuce,

c) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila,

d) označení oprávněného a povinného,

e) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena,

f) stanovení povinnosti k náhradě nákladů, včetně jejich vyčíslení a odůvodnění,

g) výši zaplacené zálohy a její vyúčtování,

h) datum a podpis exekutora a poučení o námitkách.

(3) Účastník řízení může podat u exekutora proti příkazu námitky do 8 dnů od doručení. Pokud exekutor v plném rozsahu námitkám nevyhoví, postoupí je bez zbytečného odkladu soudu (§ 45), který o námitkách rozhodne do 15 dnů. Případné vyjádření k námitkám adresované soudu exekutor doručí také tomu, kdo námitky podal.

(4) Rozhodnutí soudu o námitkách se doručí oprávněnému, povinnému a exekutorovi. Proti rozhodnutí soudu o námitkách není přípustný opravný prostředek.

§ 89

Dojde-li k zastavení exekuce, hradí náklady exekuce a náklady účastníků ten, který zastavení zavinil. V případě zastavení exekuce pro nemajetnost povinného hradí paušálně určené či účelně vynaložené výdaje exekutorovi oprávněný. Pro případ zastavení exekuce pro nemajetnost povinného si může oprávněný s exekutorem předem sjednat výši účelně vynaložených výdajů.

Zpráva publikována: Aktuality, Zákony by Katka 1 komentář »

Neuhrazená splátka

Hypoteční banky reagují ihned při nezaplacení první splátky z hypotéky, kdy kontaktují klienta a zjišťují proč splátka nedorazila. Snaží se mu nabídnout možná řešení, která by vyřešila jeho situaci (odklad splátek, nový splátkový kalendář apod.).

Nucená dražba

Kdyby nesplácení hypotéky dospělo do fáze nucené dražby nemovitosti, tratili byste nejenom vy, ale i hypoteční banka. Proto je jednání hypotečních bank je mnohem vstřícnější než u poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

Zesplatnění

Po upomínání prostřednictví telefonu následují upomínky písemné, které dlužníkovi přichází pravidelně třikrát měsíčně. Pokud jste doposud nepřistoupili na žádnou z možností, které vám banka nabízí nebo jste nereagovali na výzvy, banka přistoupí k zesplatnění celé dlužné částky.

Tři nezaplacené splátky

Klient tak porušuje podmínky smlouvy nesplácením úvěru a místo tří měsíčních splátek musíte zaplatit celou výši nezaplaceného úvěru. Poté dochází k vymáhání. Stále však není pozdě a je možné se soudu vyhnout. Banka je připravena nabídnout například odpuštění části úroků z prodlení, ve výjimečných situacích může banka přistoupit i ke zrušení zesplatnění.

Když dojde k soudnímu řízení

Mezitím co se vleče soudní řízení, nabíhají úroky z prodlení a částka se zvyšuje také o soudní výdaje. Takové soudní řízení může trvat až rok, ale může to být i mnohem déle.

Hypoteční banky mají smlouvy obvykle dobře ošetřené, proto málokdy spor prohrávají. Takže můžete ve většině případů očekávat návštěvu exekutora. Nezapomeňte, že náklady exekutora se připočítají k dlužné sumě.

Zdroj: aktuálně.cz

Zpráva publikována: Aktuality, Exekuce by Katka Bez komentářů »

Zákon 120/2001 Sb.

Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti

Díl 2

Účastníci řízení

§ 36

(1) Účastníky exekučního řízení jsou oprávněný a povinný.

(2) Jsou-li exekucí postiženy věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty patřící do společného jmění manželů, je účastníkem exekučního řízení, pokud jde o tyto věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, i manžel povinného.

(3) Proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze provést exekuci, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu.

(4) Přechod povinnosti nebo přechod či převod práva lze prokázat jen listinou vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem,12) pokud nevyplývá přímo z právního předpisu.

(5) Prokáže-li se, že po zahájení exekučního řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva oprávněného, o něž v exekučním řízení jde, do řízení namísto dosavadního oprávněného vstupuje jeho právní nástupce. Ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního oprávněného, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení.

Zpráva publikována: Aktuality, Zákony by Katka Bez komentářů »

Zákon 120/2001 Sb.

Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti

Díl 2

§ 44

Nařízení exekuce a pověření exekutora

(1) Exekutor, kterému došel návrh oprávněného na nařízení exekuce, předloží tento návrh spolu s exekučním titulem nejpozději do 15 dnů soudu a požádá ho o udělení pověření k provedení exekuce. Neobsahuje-li návrh všechny stanovené náležitosti nebo je nesrozumitelný nebo neurčitý, běží lhůta k předložení návrhu soudu až ode dne doručení opraveného nebo doplněného návrhu, popřípadě exekučního titulu exekutorovi.

(2) Soud usnesením nařídí exekuci a jejím provedením pověří exekutora do 15 dnů, jestliže jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro nařízení exekuce, jinak návrh zamítne. Soud nařídí exekuci, aniž by stanovil, jakým způsobem má být exekuce provedena.

(3) Usnesení se doručí exekutorovi, oprávněnému, povinnému a orgánu, který je podle zvláštních právních předpisů pověřen vedením evidence zástavních práv k movitým věcem, evidence majitelů a držitelů motorových vozidel a centrální evidence exekucí, orgánům pověřeným vedením evidence (rejstříků) právnických osob,16) Středisku cenných papírů, osobě, která je podle zvláštního právního předpisu pověřena vedením ústřední evidence hospodářských zvířat a zvěře ve farmovém chovu, a katastrálnímu úřadu, v obvodu jehož územní působnosti se nachází sídlo soudu, který exekuci nařídil.

(4) Usnesení o nařízení exekuce se doručí oprávněnému a povinnému do vlastních rukou. Odepře-li povinný usnesení o nařízení exekuce přijmout, je usnesení doručeno dnem, kdy jeho přijetí bylo odepřeno; o tom musí být povinný poučen doručovatelem.

(5) Povinnému nesmí být usnesení o nařízení exekuce doručeno dříve než exekutorovi a oprávněnému.

(6) Usnesení o nařízení exekuce obsahuje označení

a) soudu, který pověřuje exekutora provedením exekuce,
b) exekutora, který je pověřen provedením exekuce,
c) exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila,
d) oprávněného a povinného,
e) povinnosti, která má být exekucí vymožena, včetně povinnosti k úhradě nákladů exekuce,
f) podpis soudce, datum rozhodnutí a poučení o odvolání, o jeho náležitostech a o tom, že nebudou-li v něm uvedeny žádné skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce, soud odvolání odmítne.

(7) Po doručení usnesení o nařízení exekuce nesmí povinný nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb, udržování a správy majetku. Právní úkon, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatný.

(8) Exekutor může požádat exekuční soud o ustanovení opatrovníka povinnému, jehož pobyt není znám, kterému se nepodařilo doručit usnesení o nařízení exekuce na adresu jeho sídla nebo na jinou známou adresu v České republice nebo v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat.

(9) Požádá-li oprávněný soud o změnu exekutora, soud po vyjádření exekutora jej pověření zprostí, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné. V takovém případě pověří soud provedením exekuce exekutora, kterého navrhne oprávněný, a věc mu přípisem postoupí. Účinky původního návrhu oprávněného na nařízení exekuce zůstávají zachovány. Odměna exekutora, který byl zproštěn pověření, se vypočítá tak, jako by došlo k zastavení exekuce.

(10) Proti usnesení o nařízení exekuce je přípustné odvolání, v němž nelze namítat jiné skutečnosti než ty, jež jsou rozhodné pro nařízení exekuce; k ostatním soud nepřihlédne a nařízení exekuce potvrdí. Neobsahuje-li odvolání skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce nebo neobsahuje-li žádné skutečnosti, soud usnesením odvolání odmítne.

Zpráva publikována: Aktuality, Zákony by Katka Bez komentářů »